To nejlepší (a nejhorší) za rok 2017


Drazí čtenáři!

Už se nám ten nový rok začíná pěkně rozjíždět a já doufám, že pro vás bude úspěšný a plný skvělých zážitků. Nový rok samozřejmě přímo vybízí k nostalgickému poohlédnutí se za rokem uplynulým a protože si nejsem jistá, zda jsem tak učinila vloni, letos musím :) A jelikož tady se věnujeme hlavně knihám, ráda bych sepsala malý žebříček toho nejlepšího, co mi za loňský rok prošlo rukama. Ne vždy je ta ruka při výběru šťastná a proto na konec přidávám i dva za mě největší přešlapy roku 2017.

Snad pro vás tenhle článek bude inspirací! Nutno ještě zmínit, že knihy jsou seřazeny náhodně, protože - udělat ještě pořadí dle kvality? Haha, nejsem blázen a ráda bych tenhle článek dopsala ještě letos.


Dvůr mlhy a hněvu
Dobře, i když jsem říkala, že to nebude seřazené podle kvality, tohle tak trochu odpovídá. Možná už ve věci Sarah J. Maas přestávám být objektivní, ale ruku na srdce - něco takového tu prostě ještě nebylo. Sarah zlomila "kletbu" druhé knihy v trilogii a ACOMAF je pro mě nejlepším dílem celé série. Jakože na plné čáře. Čeká vás hutná a kvalitní fantasy, která je neskutečně čtivá, chytrá, promyšlená, s dokonale zpracovanými postavami, které vám přirostou k srdci, fascinujícím a úžasným světem a sympatickou hlavní hrdinkou. Má vůbec cenu dál se tady rozplývat? Tohle je pro mě prostě kniha loňského roku.

...................................................................................................................................................................

A Court of Wings and Ruin
Na český překlad závěrečného dílu trilogie, o které jsem mluvila už výše, stále čekáme. Nicméně nedočkavý fanoušek odpočítával dny už do vydání originálu. ACOWAR pro mne nebyl tak dobrý jako druhý díl série, nicméně i on měl něco do sebe a nadmíru kladně hodnotím hlavně závěr, jaký autorka zvolila. Mnoho zvratů a zajímavý vývoj. Možná to bylo moc dlouhé, ale stejně jsem si to užila.

...................................................................................................................................................................

Manželé odvedle
Do žebříčku toho nejlepšího za loňský rok se samozřejmě propracuje i nějaký thriller. Za mě jsou to Manželé odvedle, kteří umně spojují společenský román s prvky krimi a psychologie. Až do konce si udrží háv tajemna a závěrečným rozuzlením opravdu překvapí. Bohužel posledních pár stran už je trochu přes čáru a moc překombinovaných, ale i tak tahle kniha rozhodně stojí za přečtení.
...................................................................................................................................................................

Návrat z temnoty
Poněkud starší kniha, která se mi však do rukou dostala až teď. Jaká škoda! Sice po přečtení nebudete mít zrovna nejpozitivnější náladu, ale na oplátku dostanete silný příběh o zneužívané dívce, plný zajímavých námětů a především opravdu k zamyšlení. Kniha vám navíc přiblíží jednu z nejméně prozkoumaných poruch osobnosti.


...................................................................................................................................................................

Co by můj syn měl vědět o světě
Knihy od Backmana jsou prostě kouzelné. Tentokrát se vyprávění zhostil trochu netradičně a nechal nás nahlédnout do svého soukromí prostřednictvím upřímné a dojemné zpovědi určené svému synovi. Mnoho příjemných momentů plných smíchu je něco, co vás čeká snad u každé z Backmanových knih. Zároveň zde však najdete i spoustu vážnějších témat, která vás chytnou za srdce. Pokud máte autora rádi, neváhejte a využijte možnost poznat ho trochu blíže.
...................................................................................................................................................................
Náklaďáky Volvo
Kdo mne sleduje už déle, tomu možná neuniklo, že Erlend Loe je moje srdcovka. Doppler pro mě má zvláštní nostalgickou hodnotu a zanechal ve mně silnou stopu. O to víc jsem se těšila na novinku - navíc v překrásném hábitu. Příběh přímo navazuje tam, kde Doppler skončil a opět přináší mnoho kouzelných chvil, zábavných zážitků a ironie, která je autorovi tak vlastní. Úžasná kniha, kterou bych doporučila opravdu každému. Pod rouškou vtipu skrývá poselství krásná a silná. Málokdy si čtení užívám tak moc, jako u knih Erlenda Loeho.

...................................................................................................................................................................

Tisíc kousků tebe
Nebudeme si nic nalhávat, na YA literaturu už jsem stará a pomalu přesídluji spíš k jiným žánrům. O to víc jsem byla nadšená z této sci-fi novinky, která nám ukazuje náš svět obohacený o zajímavé technologie. Především pak o stroj umožňující cestování mezi paralelními dimenzemi. Jak by náš svět vypadal, kdyby se dějiny odehrály jinak? Kdybychom v nějakém důležitém životním rozhodnutí zvolili jinak? Po nadprůměrném dobrodružném ději vás čeká dech beroucí vyvrcholení a rozuzlení. Tisíc kousků tebe byste si neměli nechat ujít.



Píseň zimy
Kniha sice překrásná jak obálkou, tak grafickým zpracováním vnitřku, ale jinak prázdná a nudná. Zpočátku kouzelnou pohádkovou atmosféru zhatí nemožné postavy a nekonzistentní příběh. Všechen potenciál zůstává nevyužit a vás čeká skoro čtyři sta stran utrpení. Celé to tak trochu působí, jak když pejsek s kočičkou pekli dort.





...................................................................................................................................................................
Ledová krev
Kniha, ve které se toho moc neděje a když už se něco dít začne, stejně víte desítky stran dopředu, jak to dopadne. Za mě trochu ztráta času, žádné popisy ani zajímavé postavy, které by udržely vaši pozornost. Příběh je tuctový, držící se zaběhlých postupů, stereotypů a klišé.





Jaké jsou podle vás nejlepší a nejhorší knihy loňského roku?
Máte na něco z mého žebříčku opačný názor?
I.

Tesla - génius, který zkrotil elektřinu - David J. Kent | recenze



Nenajde se asi nikdo, kdo by nikdy v životě neslyšel o Nikolovi Teslovi. Před pár dny to bylo přesně 75 let od smrti tohoto významného vynálezce srbského původu. Tesla toho pro vědu udělal spoustu, díky němu známe například střídavý proud, rádio nebo třeba elektromotor. Přesto zemřel téměř bez prostředků a celý život se potýkal s nepochopením a skepsí. Kdo byl tento člověk a co předcházelo jeho úspěchům? David J. Kent vám v populárně naučné knize předkládá poutavě napsaný životní příběh jednoho z největších velikánů.

Kdo byl Nikola Tesla? Každý známe alespoň jeden vynález, kterým obohatil lidstvo. Jaký byl ale tento člověk v soukromí? Milovník knih, muž se spoustou podivných zvyků, trpící obsedantně kompulzivní poruchou a často i samomluvou. Trpěl vidinami, které mu způsobovaly úzkost a potíže. Měl fóbii z bakterií, z toho důvodu nerad podával lidem ruku a pokud už opravdu musel, rychle si ruce spěchal umýt. Navzdory tomuto strachu měl celý život zvláštní vášeň pro holuby a pravidelně vyrážel do ulic hledat zraněné ptáky, o které se následně staral. Ano, geniální mysl je vždy tak trochu obestřena tajemstvím. A čtenář má nyní možnost alespoň trochu nahlédnout do té Teslovi.

Nakladatelství Jota nám do rukou vkládá překrásně zpracovanou knihu, která je moc poutavá na to, abychom ji označili za obyčejný životopis. Dočkáte se kvalitního papíru plného nádherných ilustrací, doplňujících fotografií a grafik, které z textu učiní ještě čtivější příběh. Nic na této knize není obyčejné a já si užívala nejen čtení, ale i pouhé listování tímto skvostem. Všechny doplňující materiály, které jsou v knize zahrnuté, činí z životního příběhu Nikoly Tesly něco pochopitelného pro každého. Ať již se o vědu zajímáte nebo ne, tato kniha vám bude dobrým náhledem jak do soukromí slavného vědce, tak do jeho vědecké kariéry. Ať už mluvíme o schématech nebo dobových fotografiích, zajímavých ilustrací se dočkáte téměř na každé druhé straně.



Nikdy jsem životopisy příliš nevyhledávala, nicméně věda je pro mě fascinující a když jsem se dozvěděla o tomto zajímavém vydání mapujícím Teslův život, musela jsem ho mít. A rozhodně jsem nebyla zklamaná. Nečekají vás příliš odborné texty ani technické detaily a všechny aspekty pochopí i naprostý lajk. Naopak více než o vynálezech se dozvídáte o osobním životě Nikoly a jeho dlouhé a občas poněkud kostrbaté cestě.

Tesla - génius, který zkrotil elektřinu bych doporučila každému, kdo se chce dozvědět více o tomto člověku, koho zajímá věda a rád se naučí a dozví něco nového. Věřím, že tato kniha bude také skvělým dárkem. Nejen díky výjimečné vizuální stránce, ale také proto, že darovat vědomosti je přece jen jedna z nejlepších věcí, co můžete ostatním dát.

80%

Za poskytnutí recenzního výtisku velice děkuji nakladatelství Jota.
Knihu můžete koupit ZDE.


Tisíc kousků tebe - Claudia Gray | recenze



Rodiče Marguerity Cainové jsou fyzikové. Díky nim vyrostla v prostředí odvážných vědeckých teorií. Nejpozoruhodnější z nich je poslední vynález její matky – jmenuje se Ohnivák a umožňuje pohybovat se mezi alternativními dimenzemi. Její otec je zavražděn a všechny důkazy směřují k Paulovi – oblíbenému výzkumnému asistentovi jejích rodičů. Vypadá to, že spáchal dokonalý zločin: Dřív, než začne policejní vyšetřování, prchá do jiné dimenze. S Marguerite však nepočítal. Ta sice neví, jestli by dokázala někoho zabít, ale je rozhodnutá to zjistit. S pomocí Thea, dalšího asistenta, pátrá po Paulovi v různých dimenzích. V každém světě, do kterého se dostane, potkává jinou verzi Paula, který ji vždy přiměje pochybovat o její vlastní vině a o jejích citech. Je odsouzena opakovat stejnou chybu znovu a znovu? V každé verzi sebe sama – vévodkyně v carském Rusku, sirotek vymetající kluby ve futuristickém Londýně, uprchlík před celosvětovou povodní na záchranné stanici uprostřed oceánu – se zaplétá do milostné aféry, která je sice nebezpečná, ale nelze jí odolat.

Pokud jste fanouškem sci-fi a zároveň vás stále neomrzely YA, měli byste zbystřit. Tisíc kousků tebe je velice zajímavou novinkou, která statečně vyniká mezi ostatními příběhy. Pokud vás navíc alespoň trochu zajímá fyzika, vaše čtenářské srdce zaplesá. Autorka se chopila velice zajímavého nápadu, kniha totiž vychází z předpokladu, že naše dimenze není tou jedinou. Každé naše rozhodnutí vede k vytvoření další alternativní dimenze, ve které se věci vyvíjejí podle toho, kdybychom se rozhodli jinak. Existuje tedy nekonečné množství dimenzí a Marguerity rodiče zkonstruovali přístroj, který člověku umožní mezi těmito dimenzemi cestovat.

"Každá forma umění je jen jiný způsob, jak nahlížet na svět. Jiný úhel pohledu, jiné okno. A věda... věda je to nejvíc fascinující okno ze všech. Vidíte z něj celý vesmír."
Pustit se do hrátek s časem, paralelními dimenzemi a světy je dost ošemetné, stačí jen málo a člověk čelí mnohým paradoxům a nadějný příběh může rázem postrádat logiku. Naštěstí Tisíc kousků tebe je slušně promyšleným dílem a i když vám na mysli občas vyvstanou nějaké otázky, nemáte vlastně k ději žádné větší námitky.

Od začátku mi velice imponovala autorčina snaha udělat příběh neobyčejný, nový. Dočkáváte se nejen několika atraktivních světů, ale také zajímavých postav. Je fascinující sledovat, jak se tyto postavy napříč dimenzemi nepatrně mění, v závislosti na tom, jak jejich minulá rozhodnutí utvářela jejich charakter. Samotný děj je svěží, čemuž hodně napomáhá právě častá změna prostředí a alternativní dimenze, ve kterých se dějiny utvářely jiným způsobem. Autorka zvolila téma, u kterého je sice obtížné udržet děj logický a pochopitelný, ale zároveň je v podstatě studnicí neomezených možností. Čehož Claudia Gray náležitě využívá a vy se tak podíváte například do Londýna plného futuristických vynálezů a nebo do dimenze, ve které v Evropě stále vládnou královské rodiny a v Rusku zase imperátor a samovládce car Alexandr V.

Z alternativních světů mě bavily snad úplně všechny a nesmírně jsem si úžívala nejrůznější verze Marguariety, Paula, Thea a ostatních postav. V knize nechybí ani milostná linka, která bohužel sklouzává k milostnému trojúhelníku. Byť jsem na podobné věci už skoro alergická, musím uznat, že v případě Tisíc kousků tebe jsem to autorce prominula a příběh hltala se všemi jeho detaily a nedokonalostmi a dokonce i lehký sentiment romantické linky byl svým způsobem kouzelný a děj skvěle dokresloval.

V ději se často objevují útržky minulosti a vzpomínky na zážitky a události, které vám přibližují nejen pozadí příběhu, ale i samotné postavy a jejich smýšlení. Co musím ocenit jsou také zajímavé obraty v ději. Byť jsem myslela, že v daném žánru mě už málokdy dokáže něco překvapit, v případě Tisíc kousků tebe mi některé zvraty skoro vyrazily dech. I když je kniha psána povětšinou na vážnější notě, autorka občas děj prořízne nějakou trefnou hláškou, která čtenáři vykouzlí úsměv na rtech.

"Máma mě probodne pohledem, který značí: Je mi jasné, že se s tebou něco děje, a vím, že ty víš, že já to vím, ale zatím se nebudu vyptávat"
Závěrem snad mohu jen říct, že knihu určitě doporučuji k přečtení. Neřadí se sice ke špici, ale i tak je velmi dobrá a zaslouží si pozornost. Navíc už jen kvůli té skvostné obálce ji člověk prostě musí mít v knihovně!

90%


Grafitové děvče - Miroslava Varáčková | recenze


Táně je sedmnáct let, ale její život rozhodně není naplněn starostmi a radostmi typickými pro tento věk. Takovými, které prožívá většina jejích spolužaček. Táni matka je totiž alkoholička a v alkoholu utopí každou korunu hned, jak ji získá. Peníze na život si tedy mladé děvče musí obstarat jinak, krádežemi se svým nejlepším kamarádem. Ten jediný ji v jinak mizerném životě drží nad vodou. Bez něj by byla úplně sama. Jednoho dne však narazí na zajímavého muže, který jí nabízí práci. Vidina peněz je pro Táňu lákavá a netuší, že se jí právě otevírají dveře nevídaných možností. Existují však na tomto světě šťastné konce?

Slovenská spisovatelka Miroslava Varáčková vydala již několik knih a najisto se dostala do podvědomí mnoha slovenských i českých čtenářů. Nyní jí vychází nová kniha nesoucí podmanivý název Grafitové děvče. Sama autorka je velice sympatická a milá, jak jsem se mohla přesvědčit na v pořadí již druhém křtu její knihy, kterého jsem se zúčastnila.

Grafitové děvče je velmi útlou knížečkou v překrásném hábitu. To, co však najdete uvnitř, je ještě krásnější. Kniha je totiž napůl grafickým románem, což je věc, se kterou se upřímně setkávám poprvé, ale která skvěle funguje a mne nesmírně bavila. Vezměme to ale popořádku. Příběh není nijak náročný a většina událostí je celkem snadno předvídatelná - zkrátka fanouška young adult literatury nečeká asi nic nového. Místy je příběh velmi naivní, někdy naopak jako vystřižený ze života se vší jeho nevyzpytatelností a ironií. Bylo mi velice sympatické, že se autorka nebojí ani vážnějších témat a Tánin strastiplný život si asi jen málokdo dovede představit.

Hlavní hrdinka Táňa je uvěřitelná a její chování odpovídá situacím, do kterých ji autorka staví. Co mi však vadilo a značně znepříjemňovalo čtení, bylo Tánino vyjadřování. Nemám ráda, když dívky mluví vulgárně. Spolu s krádežemi, které podnikala se svým nejlepším přítelem, si pak rázem připadáte jak uprostřed nějakého "sídliskového sna". Přišlo mi to zbytečně přehnané a v mnoha situacích strojené, jak kdyby se autorka vší silou snažila přiblížit nějaké své představě o tom, jak se spolu baví děti na ulici. Bohužel čtenář, který se nepohybuje v daném prostředí, se do toho nedokáže vžít a může to působit spíše rušivě.

Kromě výše zmíněného mě ale kniha celkem mile překvapila. Byla jsem nadšená z propojení s komiksem, navíc všechny kresby byly krásné a skvěle se do příběhu hodily. Doufám, že se tím inspiruje více autorů, protože to považuji za naprosto brilantní nápad. Imponovalo mi, že autorka do vyprávění zahrnula i překvapivě hluboké myšlenky. Na příkladu Táni a Břitvy velice výstižně reflektuje, že ani bohatství ani chudoba nejsou výhrou a že štěstí vlastně s majetkem vůbec nesouvisí.

Velice se mi líbil i konec, který autorka zvolila. Do příběhu krásně seděl a přišlo mi, že takhle je to prostě správně. Grafitové děvče vám určitě mohu doporučit k přečtení. I když vás zde nejspíš nic nepřekvapí, zklamaní rozhodně také nebudete. Přečteno máte za jedno až dvě odpoledne a k tomu si užijete překrásné ilustrace.

70%

Za recenzní výtisk velice děkuji nakladatelství Slovart.
Knihu můžete zakoupit ZDE.


Návrat z temnoty - Liz Coley | recenze


Kdybyste mohli jednoduše vymazat svoje nejhorší vzpomínky, udělali byste to? Zůstali byste tím stejným člověkem? Co byste získali? Co byste ztratili?

S prvními paprsky slunce se brzy ráno na dětském táboře uprostřed lesů probouzí třináctiletá Angie. Jen rychle opustit pohodlí stanu a odskočit si, skrytá před zraky ostatních hustým lesním porostem. Jenže není skrytá před všemi, někdo ji přece jen vidí. Od zmizení Angie uplynuly tři roky a vyšetřování nepřineslo žádné výsledky. Po dívce jako by se slehla zem. Pak se však jednoho dne z ničeho nic objeví ve dveřích svého domu. Špinavá, zraněná, ale hlavně bez jediné vzpomínky na to, co se během posledních tří let dělo.

Lidská mysl je fascinující, nepochopitelně složitá a skrývající spoustu tajemství, kterým možná nikdy nepřijdeme na kloub. Proto obdivuji odvahu každého spisovatele, který se pokusí alespoň část jejích tajemství zmapovat a převést do knižní podoby. Liz Coley si pro svůj příběh vybrala jednu z nejméně probádaných poruch osobnosti. Angie, hrdinka Návratu z temnoty, trpí disociační poruchou identity. V jejím mozku se vytvořilo několik alternativních osobností, které se vyvinuly tak, aby Angie dokázala zvládnout trauma z únosu. Kniha však není jen o psychice člověka, je hlavně příběhem o strastech, které musí mnoho dětí přetrpět. O lidech, kteří nemusí být na první pohled tací, jací se zdají. A o síle člověka bojovat se vším, co mu život postaví do cesty.

Příběh začíná záhadným návratem Angie domů. Na nic si nepamatuje, ale na jejím těle jsou zvláštní stopy, které prozrazují, že poslední tři roky jejího života rozhodně nebyly žádnou procházkou růžovým sadem. Záhadné rýhy na rukou a nohou spolu se spoustou jizev značí, že byla Angie nejspíš obětí dlouhodobého zneužívání. Nyní si však musí poskládat jednotlivé dílky složité skládačky dohromady a pokusit se vzpomenout si, co se s ní dělo. Byť téma knihy není příjemné a mně bylo při čtení občas vážně mizerně, autorka ho zpracovala s citem, nevyžívala se v děsivých detailech a útrpných zážitcích hlavní hrdinky. Kniha se tak stává dle mého názoru vhodnou například i pro "teenagery".

Samotný příběh je neuvěřitelně čtivý, já měla celou knihu přečtenou během pouhých dvou dnů. Postava Angie je velice zajímavá. Dospívající dívka připravená o svou dětskou nevinnost, což bylo nejspíš jedním z důvodů jejího předčasného dospění. Ke konci knihy se nesetkáváte s vyděšenou šestnáctiletou dívkou, ale máte pocit, že před vámi stojí dospělá rozumná žena. Nebýt Angiiného středoškolského života, kterým je příběh prokládán, člověk by skoro zapomněl, že je teprve dítě. Celkově si myslím, že autorka všechny psychické pochody Angie i jejího okolí skvěle vystihla. Dočkáte se i témat jako je šikana nebo mediální hyenismus. Je těžké obsáhnout tolik nepříjemných a těžkých témat a stále udržet knihu čitelnou nejen pro citově velice odolné jedince. Autorce se to však dle mého povedlo a všechny aspekty dávkovala postupně a přiměřeně.

Nevýhodu spatřuji ve velmi snadné předvídatelnosti děje. Avšak nutno říci, že toto není kniha, u které by odhalení zápletky kazilo čtenářský zážitek, takže mi to ve výsledku ani nevadilo. Spíš než o krimi thriller se jedná o psychologickou sondu do nejhlubších temnot lidské mysli. Tato sonda je stejnou měrou děsivá jako zajímavá. A přesně takové je i samotné čtení této knihy.

Návrat z temnoty vám rozhodně mohu doporučit. I když se nejedná o oddychové čtení, nebudete litovat, že jste se do této knihy pustili. Ano, občas je to náročné a cítíte silný smutek nad utrpením mladé dívky, které jako by nemělo hranice. S ještě palčivější bolestí si však čtenář uvědomuje, že podobné příběhy se odehrávají po celém světě, každý den. Možná právě teď, když čtete tyto řádky.

80%



Halloweenský knižní hop 2017 - VYHLÁŠENÍ


Drazí čtenáři,

děkuji vám za celkem hojnou účast v letošním halloweenském knižním hopu. I když v Čechách není úplně tradicí slavit Halloween jako takový, já mám tohle období ráda a vymýšlení masek a různé tématické věci kolem toho, to mě prostě nikdy nepřestane bavit. A jednou z těch tradic je i tato soutěž :)

A teď rovnou k tomu, co vás jistě zajímá nejvíce - kdo vyhrál?

Ze všech přijatých odpovědí (plus bonusových vstupů) jsem losovala jen jednoho jediného výherce a štěstí se usmálo na "Spisy jedné knihomolky"!

Moc gratuluji a užij si výhru :)
A vy ostatní nezoufejte, soutěží bude ještě spousta!

I.

Píseň zimy - S. Jae Jones


"Převyprávění tajemné pohádky o Králi duchů, podzemní říši a velké lásce."

Dávej si pozor na skřety a zboží, které prodávají. Liesl celé své dětství poslouchala krásné a tajemné příběhy o Králi skřetů – o nezbedném panovníkovi, který vládne podzemí, o Králi duchů, který ji inspiroval ke skládání hudby. Poté ale Liesl vyrostla a musela své sny o králi a skládání hudby nechat stranou a věnovat se praktičtějším věcem. Avšak když zmizí její sestra Käthe, jen Liesl ví, že ji odnesli skřeti, a vydává se do podzemní říše, aby ji zachránila a přivedla zpět. Král podzemí jí sestru vydá pouze pod jistou podmínkou – Liesl se pro ni musí obětovat. Bez smrti se nemůže svět znovu zrodit, zimu nevystřídá jaro, a tak Liesl nabídne králi svou ruku. V podzemní říši Liesl pomalu ztrácí sílu a jako králova nevěsta umírá. Čeká ji velké rozhodnutí: Obětuje svou lásku, anebo nastane konec světa?

Jakou jinou knihu zvolit ke čtení v období přicházející zimy, než právě Píseň zimy, která vás již svou zasněženou obálkou láká zalézt do tepla deky spolu s horkým čajem? Z anotace zjišťujete, že vás na necelých čtyř stech stranách čeká pohádkový příběh o takzvaném Králi duchů. Hned z počátku jsem byla okouzlená krásným provedením knihy a grafickou úpravou kapitol. I když mám radši knihy s přebalem, musím uznat, že Píseň zimy se po grafické stránce celkem povedla.

Uvnitř pak čtenáře čeká magický příběh, kde je již od prvních stran znát autorčina snaha o navození co nejsilnější pohádkové atmosféry. Příběh se odehrává v jakémsi světě podobném tomu našemu, o kterém se toho jinak příliš nedozvídáme. Hlavní hrdinka Liesl žije se svou rodinou v malé vesničce a již odmala slýchá od své babičky strašidelné příběhy o zlomyslných skřetech a děsivém Králi duchů. Rozvíjením pozadí příběhu se autorka příliš nezabývá, takže sice víte, že jsou zde nějací skřeti, kteří žijí zahnaní do podsvětí, ale proč tomu tak je a co vše se v minulosti odehrálo, to vám je odhaleno jen velmi zlehka.

"Vy smrtelníci jste všichni tak netrpěliví. To je asi tím, jak máte pořád kolem krku ruku smrti."
Vyjadřování postav je spisovné a uhlazené, nejspíš s cílem působit zastarale a vznešeně. Což u knih moc ráda nemám a řekla bych, že ve výsledku to akorát lehce znepříjemňuje čtení. Líbila se mi však příjemná vánoční atmosféra, která dokresluje už tak pohádkový příběh plný všudypřítomné bělostné zimy, skřetů a jiných magických stvoření. Celá kniha je protknuta také hudbou. Postavy hrají na klavír, housle i zpívají a je úžasné ztotožnit se s autorčiným popisem této vášně. Každý, kdo hraje na nějaký nástroj toto netradiční zpestření ocení.

Navzdory zajímavému začátku zde však bylo mnoho věcí, které se u mne neshledaly s pochopením. Vadilo mi neustálé náhodné používání německých oslovení, jejichž význam v ději jsem naprosto nepochopila. Prostě jen tak náhodně do děje mrsknu německé slovíčko a je to. Hlavní hrdinka byla ze začátku spíše nevýrazná, zhruba v půlce knihy se z ní však stává hysterická "drama queen". A nejspíš také trpí krátkou pamětí, soudě dle toho, že na jedné straně nad Králem duchů vzdychá a prahne po něm a jakmile otočíte na stranu druhou, rozmlátí mu znenadání půlku obýváku.

Tím se dostávám k další skutečnosti, která mi poměrně vadila, a sice, že kniha byla plná rozporů. Liesl je tak nějak průběžně naplněná vztekem na Krále duchů. Pochopitelně, když jí naboural rodinu a ukradl sestru. Ale najednou o pár stran dál po něm touží a nemastný neslaný grázlík jí rozechvívá kolena. Na jednu stranu se autorka snaží vytvořit pohádkový příběh, který celou dobu působí zacílený spíše na mladší čtenáře, ale najednou jako blesk z čistého nebe se dočkáte lehce erotických scén, u kterých se autorka rozhodně nebojí popisu každého detailu. Takové scény pak absolutně nezapadají do konceptu celé knihy a něco, co mohlo být originální pohádkou, se stává obyčejnou, klišé přeplněnou young adultovkou, z jejíž rozpačitosti a nerozhodnosti jste ve výsledku jen otrávení.

Nakonec jsem z knihy silně rozčarovaná. Děj byl zmatený a navzdory obrovské délce se tam nic moc nedělo. Kdyby autorka děj razantně zkrátila, rozhodla se, jaký žánr chce vlastně psát a vyloučila nějaké nelogičnosti, mohla by z toho možná být zajímavá vánoční povídka. Takhle se ale dočkáte jen dlouhého pomalu plynoucího děje, bez špetky napětí nebo zvratů.

50%